Malá vánoční inspirace
Vánoční štola (výborná, vláčná, moc všem chutná – jinou nedělám)
250 g měkkého tvarohu
200 g pískového cukru
250 g másla nebo Hery
2 vejce
50 g strouhaného kokosu
450 g polohrubé mouky
1 prášek do pečiva
50 –100 g rozinek a kandovaného ovoce (já dávám pouze rozinky, kandované mně doma nejedí)
máslo na potírání a cukr na posypání
Z měkkého tvarohu, cukru, změklého tuku, vejce, kokosu a prosáté mouky smíchané s práškem do pečiva, propláchnutých rozinek a pokrájeného kandovaného ovoce – vypracovat vláčné těsto, které následně vyválet na silnější plát. Okraje na delších stranách přehnout přes sebe, přenést na plech vyložený pečícím papírem a zvolna upéct.
Dát raději 2 plechy na sebe a péct nejprve na180 °Ca pak dopéct na 200 °C. Pokud se nahoře rychle propéká a ještě je uvnitř syrová (zkouška špejlí), dát na ni plát aluminiové folie.
Po upečení ještě horkou silně potírat rozehřátým máslem a silně sypat moučkovým cukrem.
Správná štola musí být celá bílá od silné vrstvy cukru.
Perníčky, (které je možné jíst hned, nemusíte je nechávat odležet)
400 g hladké mouky
75 g Hery
2 vejce
140 g moučkového cukru
2 lžíce rozpuštěného medu
1 lžička jedlé sody
½ lžičky mleté skořice
Namlít:
7 hřebíčků
1 lžička anýzu
1 špetka badyánu
Poleva: 1 bílek,150 gmoučkového cukru, citrónová šťáva
Těsto vypracovat na vále, vyválet plát o síle ½ cm, Vykrajovat tvary, vyskládat na plech (s pečícím papírem) a nechat přes noc odpočinout. Druhý den péct potřené vejcem asi 8 minut ve středně vyhřáté troubě.
Vychladlé zdobit polevou.
Vanilkové rohlíčky
Velmi pěkně se dělají a výborně chutnají.
28 dkg hladké mouky
21 dkg másla
7 dkg cukru
10 dkg lískových oříšků (nastrouhat na jemno)
Těsto nechat 1 den odležet a pak tvarovat rohlíčky. Péct na plechu s pečícím papírem.
Musí jim trochu zrůžovět špičky. Ještě horké obalovat ve vanilkovém cukru smíchaném s moučkovým cukrem.
Kakaové kroužky – (bez vejce) – Moc dobré – my děláme 2 dávky.
1 dávka:
300 g hladké mouky
150 g másla (rovnou víc)
50 g moučkového cukru
50 g kakaa
Nejde-li těsto snadno vypracovat – přidat máslo. Těsta dělat kroužky a péct na plechu s pečícím papírem asi na 175 –180 °C.
Teplé obalovat v cukru – opatrně, jsou křehké.
Oříšková vosí hnízda – NEPEČENÉ – (výborné – my děláme 2 dávky)
1 dávka:
80 g lískových oříšků
200 g dětských piškotů
120 g moučkového cukru
50 g másla
50 g čokolády na vaření – jemně nastrouhat
2 lžíce rumu
4 lžíce slazeného kondenzovaného mléka (raději ho koupit v tubě, plechovka se nespotřebuje)
Krém:100 g másla,60 g moučkového cukru, 4 lžíce vaječného koňaku
Lískové oříšky opražit, oloupat (jde po opražení snadno pouze vyválením mezi utěrkami) a nastrouhat (v mlýnku na strouhanku). Piškoty také namlít hned po oříškách. Vypracovat těsto, kuličky těsta obalovat v moučkovém cukru a vtlačovat do formiček na vosí hnízda. Udělat díru prstem a plnit krémem. Zakrýt světlým piškotem a vyklopit. Pokud máme piškoty kakaové, je lepší obalovat v kakau smíchaném s moučkovým cukrem.
Vosí hnízda bez bílků – NEPEČENÉ – (my děláme 2 dávky)
1 dávka:
20 dkg dětských piškotů - rozemlít na mlýnku na strouhanku
10 dkg cukru moučky
6 dkg másla
2 lžíce rumu
2 lžíce mléka
2 lžíce kakaa
Náplň na 2 dávky: 4 kousky másla jako ořech utřít se 4 vařenými žloutky, 4 vanilkovými cukry a 4 lžícemi rumu.
Těsto zpracovat, dělat kuličky, obalovat v kokosové moučce a vkládat do formiček na vosí hnízda. Udělat prstem důlek, vyplnit náplní a zakrýt piškotem. Vyklepnout.
Kávová zrna – NEPEČENÉ – (děláme 2 dávky)
1 dávka:
200 g drcených piškotů
2-3 lžíce kakaa
150 g másla
150 g moučkového cukru
3 lžičky silné kávy (uvařená + vychlazená)
rum
Vše smíchat, dle potřeby přidat rum nebo kávu. Dát do lednice na 1 hodinu. Pak tvarovat oválky, tupou stranou nože nakrajovat a tvarovat tak kávová zrna. Nakonec polít čokoládovou polevou a nechat zaschnout.
Citrónové rohlíčky
200 g hladné mouky
lžička prášku do pečiva
180 g másla
130 g moučkového cukru
3 vejce
3 lžíce Granka nebo méně lžic kakaa
Poleva:200 g moučkového cukru a citrónová šťáva a voda – celkem 5 lžic
Změklé máslo a cukr ušlehat do pěny. Postupně přidat celá vejce a vše šlehat asi 10 minut. Přidat mouku a Granko. Plech vymastit a vysypat hrubou moukou, vlít těsto. Dát do předehřáté trouby a péct při střední teplotě asi 20 minut. Mezitím si připravit polevu. Horký moučník nechat trochu vychladnout a na ještě teplý rozetřít polevu. Kolečkem postupně vykrajovat rohlíčky a nechat zaschnout.
Citrónová kolečka
500 g hladné mouky
130 g práškového cukru
370 g másla
3 žloutky
šťáva ze dvou citrónů
rybízová marmeláda na slepování
Vypracované těsto dát v mikroténovém sáčku odpočinout do ledničky. Druhý den vykrajovat tvary plného kolečka a kolečka s dírou a na plechu vyloženém pečícím papírem upéct (asi 8 minut). Po vychladnutí slepovat rybízovou marmeládou.
Alena Pekařová
Vážení přátelé a (ne)vážení nepřátelé,
tak jsem se konečně rozhodla! Nebylo to hned, zrálo to pomalu, ale dozrálo (myslím) v pravý čas. Končím zde na blogu iDnes. Důvod? Špatně snáším ty zde neplodné diskuze, urážky a hádky o ničem.
Alena Pekařová
Jak ekologicky na mšice.
Potíže se mšicemi zná snad každý pěstitel čehokoliv. Pokud jsou venku na růžích, je to jednoduché – růže nejíme a tak bez váhání použijeme doporučený a zakoupený sprej. Tedy chemii. Něco jiného je, pokud se vám kolonie mšic usídlí na chilli papričkách pěstovaných celoročně na kuchyňském okně.
Alena Pekařová
Ostrov
Ta loďka se pohybovala souhlasně s obrovskými vlnami a vyděšená posádka se držela „zuby nehty“ všeho, co jen měla v dosahu. Již dávno nebyla tato plavba dovolenkovou kratochvílí. Již dávno se změnila v děsivou a život ohrožující.
Alena Pekařová
Už je to tady!!!
Vážení, dovolte mi jen krátké oznámení. Tak „už je to tady“ a nikdo nám to již nevezme.
Alena Pekařová
Za komunistů bylo líp?
„Jo, za komunistů bylo líp, paní Nováčková, to mi věřte,“ otočila se starší paní ke své sousedce na lavičce a povzdechla si. „No, jak v čem, paní Pavlíčková, jak v čem,“ odpověděla váhavě oslovená.
Alena Pekařová
Psí záhada
Ten článek v magazínu „Víkend“, mě zaujal natolik, že jsem v paměti pátrala, zda jsem něco takového také nezažila.
Alena Pekařová
Kravata
„Jo, a potřebuju novou kravatu,“ ozvalo se z koupelny, kde se holil mladý muž. „Ale, miláčku, vždyť jich máš plno ve skříni a tak přece ...“
Alena Pekařová
Já a metro
ANO, přiznávám se, jsem ženská z vesnice. A jako taková, musím být nutně Pražáky označená jako - bába z Buranova. Ne, necítím se trapně. Nemůže být každý z velkoměsta, ale ...
Alena Pekařová
Kouzelná kniha
Kouzelnou knihu má možnost poznat a přečíst úplně každý! Nevěříte? A přesto je to pravda.
Alena Pekařová
Kde to jenom vzali?
Dnešní ráno jsme, tak jako jindy, pustili rádio, na kterém máme nastavenou svoji oblíbenou stanici. Mimo jiného jsme se dozvěděli, že včerejší den - 19. ledna 2015, byl označen za nejhorší den v letošním roce.
Alena Pekařová
Hlavně, že si můžeme hrát
Jeli jsme zase jednou okolo té nádhery za dlouhým plotem. Předpisově sestřižený trávník nejzelenější ze všech v okolí, cesty, vlny v terénu, kopečky, kopce, potoky, jezírka a větší jezero s ostrůvkem. U toho samozřejmě stoprocentní obslužnost, aby se těm, kdo na to mají, mohlo splnit kdejaké přání. Prostě skoro vše, co hrdlo a tělo ráčí. Takový malý ráj na Zemi.
Alena Pekařová
Šedý mrak
Již delší dobu s tím zápasila sama. Bránila se, jak se dalo, kupovala v lékárně všechno, co jí tam nabídli a začala to užívat, vždy s novou nadějí. Po pár dnech však vždy musela uznat, že všechno přicházelo „v niveč“. Bylo jí čím dál hůř.
Alena Pekařová
Proč ho strašíte?
Autobus měl přijet přibližně za tři minuty a po chodníku se ještě loudavě přibližovala hlasitá trojice. Tedy ona, on a ono. Vypadalo to, že pojedou do města se mnou.
Alena Pekařová
Dopis
Stará paní sešla opatrně schody a po cestičce z písku, došla k vrátkům. Odemkla poštovní schránku, umístěnou ve středu branky, a nakoukla dovnitř. Tiše si vzdychla a vydala se pískovou cestou zpět. Obtížně vyšla schody, přidržujíc se jednou rukou zábradlí a druhou svírajíc hůl. Tiše za sebou zavřela vstupní dveře.
Alena Pekařová
Hvězda
„Kubíku, tak nám to jede až za půl hodiny. Vydržíš tady čekat nebo půjdeme ještě do parku?“ obrátil se starší pán na malého, asi pětiletého klučinu. „Počkáme tady, dědo. Nechci do parku. Budu koukat na auta.“
Alena Pekařová
Proč to nefunguje?
Možná se to už stalo i někomu z vás. Možná je to jejich normální chování. Možná jsem ojedinělý případ. Nevím. Každopádně jsem byla velmi rozčarovaná a měla jsem strašnou chuť někomu osobně vysvětlit, jak by to mělo správně chodit.
Alena Pekařová
Proč je mi smutno na Silvestra
Zkusili jste si někdy vyjít na Silvestra ven do noční zahrady a jen tak v tichosti tam postát? Ne? Pak asi nepochopíte ten můj smutek nad lidským a hlučným vyjádřením silvestrovského veselí.
Alena Pekařová
Proč si nedat třeba amarouny?
„Tak, a je po Vánocích,“ konstatoval syn s pohledem upřeným do lednice. Ne, že by byla prázdná, ale trochu přece jen zhubla. „Ty máš hlad?“ zeptala jsem se spíš jen proto, aby řeč nestála. Byly dvě hodiny odpoledne a po docela vydatném obědě hlad mít ještě nemohl. „Ne, jen mám na něco chuť.“
Alena Pekařová
Proč si nepopřát – aneb jsem tady nová
Nevím ještě, jak to tady na blogu všechno chodí a funguje. Jsem nová (od letošního léta) a jako nováček se tady teprve pomalu rozhlížím. Ale přece jen jsem již na něco důležitého přišla a podle toho se začínám i chovat a zařizovat.
Alena Pekařová
Proč se tak chovají?
Když mi tu příhodu vyprávěl, přepadl mě velký vztek na celý ten nespravedlivý svět. Proč se někteří chovají tak bezohledně, tak agresivně a tak hnusně? Proč schválně kazí náladu ostatním a pak se ještě hrozně diví, že nejsou mezi lidmi oblíbení?
předchozí | 1 2 3 4 5 6 | další |
- Počet článků 106
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 752x