O UFO

Jestli si někdo myslí, že jsme v celém vesmíru sami, a že člověk je výjimečný a ojedinělý, a že nad něj není, .… tak je ve velikém omylu.

Život ve vesmíru na 100 % někde a v nějaké formě existuje. Jen jde o to, že to může být forma rozhodně různá, a že to mohou být třeba jen bakterie. A určitě někde bude i něco, co bychom raději neměli vyhledávat, ale spíše se před tím ukrývat a ne na sebe ještě upozorňovat.

Také samozřejmě existuje UFO – tedy neidentifikovatelný létající předmět. A to je vlastně vše, co nedokáže lidstvo objasnit, identifikovat a rozumně vysvětlit.

A já sama jsem jeden takový létající předmět viděla. A TO, co jsem viděla, si nedokáži vysvětlit, a když to někomu vyprávím, neokáže mi to logicky vysvětlit vůbec nikdo.  

Tento můj zážitek pochází z doby, kdy jsem vodila svého syna do mateřské školy. I když byl zážitek neuvěřitelně silný, bohužel si již nemohu, se stále větším časovým odstupem od této příhody, vzpomenout na důležité údaje. Nevím tedy, kdy se tato příhoda přesně stala. Nedokáži ji časově určit ani podle věku dítěte, protože mám dva kluky. Kdyby byla jedna holka, dokázala bych si určitě vzpomenout, s kým jsem to do té školky vlastně tehdy šla.

Takhle mohu pouze odhadovat. Mohlo to být kolem roku 1984 nebo 1988.

Roční období se mi také nepodaří vyjasnit. Pouze znám hodinu, protože jsem chodila s nimi do školky každý den v 6,30.

Když jsme tedy tehdy vyšli se synem z domova, ušli jsme jen pár metrů za roh a já zahlédla letět „cosi kulatého“ a to nehlučně a velikou rychlostí. Letělo TO nad námi a kopírovalo cestu, po které jsme šli.  Proti obloze ta koule byla hodně tmavě šedá a nevím, zda kovová (neleskla se), ale vlastně to, co mě hlavně udivilo, bylo, … že nevydávala vůbec žádný zvuk.

Nejprve jsem myslela, že je to meteorologický balon, ale hned jsem tu myšlenku zavrhla. Ten by přeci neletěl takhle rychle.

Letělo TO stále směrem na východ. Po chvíli se však na obzoru objevily tři stíhačky, které kopírovaly tentýž směr a tuto „kouli“ tak sledovaly. Podle velikosti stíhaček jsem teprve nyní mohla porovnat velikost koule a byla jsem překvapená, že byla větší než ty tři stíhačky dohromady. Samozřejmě nevím, jestli se pohybovaly ve stejné výšce. Při tom, jak jsem přemýšlela, udělala najednou „koule“ v té své veliké a stále tiché rychlosti pravoúhlý obrat. Letěla pak tedy na jih a to nezměněnou rychlostí. Stíhačky pochopitelně tento pravý úhel nedokázaly, ani rychle nezareagovaly a místo obratu „koule“ tak přeletěly. Následoval pak manévr, dlouhý oblouk, kterým se nasměrovaly také na jih – směr „koule“. Bylo evidentně jasné, že ji sledovaly. Tím mě také utvrdily v tom, že tady není něco v pořádku.

Když jsem, plna čerstvých zážitků, o TOM pak říkala všem okolo a ptala se, zda někdo viděl něco podobného, tak nikdo nic. Dívali se však na mne, jako bych jim vyprávěla přinejmenším pohádku. Někdo měl v očích i něco jiného, což raději nebudu komentovat. Přestala jsem tedy o TOM lidem vyprávět a tím pádem jsem i sama pozapomněla dost okolností. 

Jen po letech, když jsem se o zážitku opět zmínila sousedce, tak si ona vzpomněla na příhodu (nezná také dobu), kdy jednou nad naším barákem viděla viset divnou kouli a lidé, kteří šli zrovna z práce, si na ni ukazovali.  Sousedka ji s manželem pozorovala se své zahrady. Koule se však najednou rychle vznesla svisle vzhůru. A to bez jakéhokoliv hluku.  

Ale o tom nevím nic, píši jen to, co jsem slyšela.  

Teď, jak jsem to „hodila na papír“ se mi zdá divná jedna věc. Vlastně čtyři věci, které spojují tyto příhody.

A to:

1. nelze určit dobu výskytu UFO (proč asi …není to úmyslné odstranění z paměti lidí?)
2. vždy se jedná o kouli (alespoň myslím, že v příhodě sousedky to koule také byla)
3. vždy je to v blízkosti našeho domu (to je ale jen náhoda)
4. vždy je to tiché a rychle se to pohybuje

Od té doby chodím častěji s hlavou obrácenou do oblak – co kdyby ….