Pátek 27. května 2022, svátek má Valdemar
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 27. května 2022 Valdemar

Hlavně, že si můžeme hrát

15. 01. 2015 14:36:00
Jeli jsme zase jednou okolo té nádhery za dlouhým plotem. Předpisově sestřižený trávník nejzelenější ze všech v okolí, cesty, vlny v terénu, kopečky, kopce, potoky, jezírka a větší jezero s ostrůvkem. U toho samozřejmě stoprocentní obslužnost, aby se těm, kdo na to mají, mohlo splnit kdejaké přání. Prostě skoro vše, co hrdlo a tělo ráčí. Takový malý ráj na Zemi.

Hezký to tady mají, viď?“ obrátila jsem se k manželovi za volantem.

„Hm,“ reagoval neochotně a ani se jedním očkem nepodíval.

„Co je? Tobě se ten nový golf nelíbí?“

„Ale jo, jenže ...“

„Tak co, jenže? Z tebe, aby to slovo člověk taky lámal.“

„Prostě, ...dřív to bylo hezčí, no.“

„Hezčí? Já myslela, že tady byla skládka.“

„Jak si na to přišla? Byl tu sad a pole. Chodili jsme si sem, s klukama, do toho sadu hrát. Bylo to tu dobrodružný. Krásný stromy na lezení a na nich výborný třešně. ...A v době sklizně tady sedávat hlídač a mohli jsme si je za pár korun natrhat. “

„A to pole bylo obdělávaný?“

„Jo. Ale to jsme moc nevnímali, takže už ani nevím, co tady pěstovali. Pro nás byl hlavní ten sad. To si nedovedeš představit, jak jsme si tu užili....A hned za sadem byl les ve stráni a roklinka......“

Manžel se zasnil a já ho už nerušila.

Podívala jsem se však nyní na to golfové hřiště úplně jinak. Tak nějak ...jako na křivdu.

- Křivdu spáchanou na vzpomínkách, několika již dost odrostlých kluků, kteří musí vdychat, při projíždění kolem toho plotu.

- Křivdu spáchanou na tom nádherném sadu, který musel ustoupit výnosnějšímu prostředí, a kterého ani jeho šťavnaté plody nezachránily.

- Křivdu spáchanou na tom poli, které plodilo, aby nasytilo.

Bylo mi najednou smutno. Jak tohle jednou skončí?

To neustálé zbavování se plodné půdy a plodných stromů? Budeme stále více a více odkázáni na totožné plodiny ze zahraničí? Bohužel ano... a možná, že je to i politický účel.

A třeba už nebudeme ani potřebovat jíst. Hlavně, že si můžeme a máme kde hrát. (Alespoň někteří z nás.)

Nominujte autora do ankety Bloger roku

Autor: Alena Pekařová | čtvrtek 15.1.2015 14:36 | karma článku: 16.32 | přečteno: 504x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Šálek

Znepokojivá síla propagandy. Nejen té ruské.

Asi mnoha lidem připadá neuvěřitelné, že tolik obyvatel Ruska podlehlo vládní propagandě a nevidí nebo nechce vidět skutečný obraz událostí na Ukrajině. Ale ani na našem poměrně demokratickém západě na tom nejsme zdaleka ideálně.

25.5.2022 v 17:57 | Karma článku: 39.67 | Přečteno: 4002 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Jde o demokracii nebo o velký kšeft ?Jen idiot nemění názory, řekl před časem prezident .

Nyní sype Evropa do Ukrajiny všechny zbytečné zbraně. Muži tam mají vojenskou povinnost a tak bojují. Někteří s nadšením a někteří z donucení. Ale jde o peníze z přesunu ruských surovin do Evropy. A tak se řeší nastalé problémy.

22.5.2022 v 9:30 | Karma článku: 17.60 | Přečteno: 604 | Diskuse

Jan Tichý(Bnj)

Jednostranný rozhovor s dubem

Máme na pozemku velký dub. Byl svědkem naší kultivace pozemku, kdy jsme nejprve vytrhávali kopřivy, postupně odvezli nahromaděné dřevo, založili přírodní kompost.

18.5.2022 v 21:28 | Karma článku: 12.12 | Přečteno: 166 | Diskuse

Richard Peterka

Stávkující studenti zřejmě pořád nechápou, co se děje

Minulý týden, bez pozornosti médií, proběhla další „stávka za klima“. Požadavky jejích protagonistů zcela ignorují současnou evropskou realitu i priority, které musí vláda řešit.

12.5.2022 v 10:31 | Karma článku: 28.65 | Přečteno: 872 | Diskuse

Stisk Studentský deník

Lykožrútová kalamita spôsobila, že niektoré lesy oxid uhličitý viac produkujú ako pohlcujú

České lesy prestávajú plniť úlohu pľúc republiky. Holiny spôsobené lykožrútovou kalamitou oxid uhličitý viac vyrábajú ako pohlcujú.

25.4.2022 v 0:26 | Karma článku: 4.79 | Přečteno: 158 | Diskuse
Počet článků 106 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 725
Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.

Najdete na iDNES.cz