Alena Pekařová

Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.
  • Počet článků 106
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 752x

Seznam rubrik

Alena Pekařová

Zdání klame

Když ještě chodila Jana do základní školy, měla ve třídě dvě velké kamarádky. Vendy – tedy Vendulu a Sašu – tedy Alexandru. Všechny bydlely v panelácích a blízko sebe.

5.8.2014 v 5:00 | Karma: 8,74 | Přečteno: 595x | Diskuse| Ostatní

Alena Pekařová

Starý dům

Ten dům za to nemohl. Nemohl za pověst, o kterou se mu postarali lidé. Prý je prokletý a toho, kdo v něm bydlí, stihne neštěstí. Proč si však dům toto označení vysloužil?

29.7.2014 v 14:00 | Karma: 7,74 | Přečteno: 412x | Diskuse| Ostatní

Alena Pekařová

Psí život

Něco se stalo a já byl na světě. Měl jsem mámu a taky tam bylo plno nějakých dalších malých tvorů, které jsem vnímal jenom jako příjemné teplo okolo mne. Pořád vydávali stejné zvuky jako já a někdy po mně i lezli.

29.7.2014 v 6:00 | Karma: 13,42 | Přečteno: 477x | Diskuse| Ostatní

Alena Pekařová

Zahradní trpaslík

„Vendula si o sobě myslí, že je estét,“ řekla opovržlivě Lenka kolegyni Evě a ta ochotně přitakala. Neměly Vendulu rády. Povyšovala se nad ně a cokoliv před ní řekly o své domácnosti, bylo okamžitě otočeno proti nim a bylo jim předhazováno, že vyrábějí akorát kýče.

2.7.2014 v 16:15 | Karma: 16,30 | Přečteno: 719x | Diskuse| Letní povídka

Alena Pekařová

Konec nadějí

Mladému kosovi dalo tolik práce, než si ho všimla. Bylo to jeho první jaro, kdy po loňském vylítnutí z hnízda rodičů, létal jako jeho starší kolegové a hledal samičku. Dělal všechno to, co ostatní a okoukal to opravdu důkladně. Ještě si přidával ve zpěvu a naučil se nové popěvky. Ale nic nepomáhalo. Všichni okolo již měli své vyvolené a začali se poohlížet po správném místě na hnízdo a on stále nic. Koupal se každý den, sušil peří na slunci, natahoval křídla, aby bylo vidět, jak moc se lesknou. Létal vysoko na nejvyšší větvě, aby byl vidět daleko široko a zde zpíval, až se srdce chvělo. Pozoroval přitom dění na dvoře pod sebou.

1.7.2014 v 16:41 | Karma: 9,88 | Přečteno: 407x | Diskuse| Letní povídka

Alena Pekařová

Mořský vzduch

„Tak co Pepo, jak jde život?“ vítal Jirka v hospodě Josefa Krásného a přistrčil mu židli. „Ale, ani se neptej,“ odpověděl Pepa a ztěžka si přisedl, „už ji to zase chytá.“ „To moře, jo?“ byl ihned v obraze Jirka.

1.7.2014 v 16:11 | Karma: 11,56 | Přečteno: 475x | Diskuse| Letní povídka
předchozí 1 2 další

Nepřehlédněte