Do třetice všeho dobrého - křenová omáčka. Mňamka.

Obě omáčky jsou výborné. Až se je naučíte vařit bez chemie a surové mouky, budou i ty Vaše dobré.

Vařit bez chemie? A můžete mi říct jak? Když tak probírám oba recepty, asi Vám vadí ten masox, ne? A co mléko, máslo, ocet, cukr a sůl? Tam není dle Vás chemie? To jste naivní. A mouka? Co ji asi nahradí? Hlavně v tomto případě? Poučte prosím ženu skoro v důchodu. Ráda se ještě před smrtí něco naučím. Co prosím Vás vaříte úplně bez chemie? Poraďte! Ani zelenina a ovoce v současné době není bez chemie. Kdybyste věděla, co se do nich dostane z půdy, nebude jíst nic. 

No, já tedy udělám bešamel a pak dělím na 2 části-pro ženské koprovku, pro chlapy česnekovou. Do bešamelu přimíchám vývar, sůl, pepř, povařím, pak šlehačku-dál už nevařím, přidám kopr nebo česnek (křen). Chvíli nechám naležet a okyselím. Možná to trochu flákám, ale chutná mám. Za mě koprovku jedině s bramborem a vařeným vejcem.

Karma

Za co? Vždyť je to akorát Babica v sukni 

Nechápu: to je blog, nebo internetová kuchařka?

 Občas se tu dokonce vyskytne jen fotka, nebo okopírované video... ale taky nechápu.

S koprovkou má spousta lidí špatní zkušenosti, ať už ze školky, nebo nejpozději z jídelny na základní škole, proto si ji oškliví i v dospělosti, což je škoda, stačí jen ochutnávat.

U nás do ní např. nikdy nesmí ocet, ten se právě dost často přičiní o "srážku".

Aby byla dobrá a krémová, svaří se jeden kelímek šlehačky, do ní se vlije v troše mléka rozmíchaná mouka, přidá se bujón, nejlépe samozřejmě domácí z kostí, přidá se kelímek, či dva zakysané metany (podle počtu strávníků) a zvolna se přivede k varu, nejlépe za stálého míchání. Pokud je hodně hustá, ředí se mlékem.

Pak už se jen opatrně po kapkách přidá citronová šťáva, sůl a cukr - nakonec kopr, který už není třeba vařit - spokojenost zaručena. 

Česnekovou omáčku mám raději za studena, k uzenému jazyku dělám spíš křenovou 

 a pěkně s knedlikem, vejcem, nebo h. masem