Kouzelná kniha

28. 01. 2015 14:52:42
Kouzelnou knihu má možnost poznat a přečíst úplně každý! Nevěříte? A přesto je to pravda.

Každý z nás se s ní jistě setkal během dětství a nedá na ni dopustit. Možná, že z ní i zná některé statě nazpaměť a přeříkává si je v době, kdy je mu ouvej. A ono to kupodivu alespoň trochu zabírá. I proto je to kniha kouzelná. Pravda, pro každého je to jiná. A každý jen tu svou, má za jedinou. Tu jednu jedinou, která ho provázela dětstvím, a navozovala v něm pocity štěstí a lásky.

Já jsem si to ověřila i u svých dětí. Když například prvorozený syn dozrál do dostatečného stádia vnímání okolního světa, nakoupila jsem mu hodně prvních leporel, která jsou pro dítě vstupenkou do světa knih. A on si sám vybral tu svou jedinou - „O veselé mašince“. Její krásně zpracované a ilustrované tvrdé stránky se pak od té doby staly naším věrným společníkem. Nemohli jsme se bez ní obejít ani při jídle, ani při procházce venku. To, že se samozřejmě stala součástí i našeho večerního ukládání do postýlky, snad ani nemusím psát. Prostě to byla ta jedinečná „kouzelná kniha“, která syna naprosto a dokonale zaujala. A to tak silně, že ji za mnou nosil ve všech možných i nemožných chvílích, ve kterých jsem mu nemohla číst. Ale stačilo se krátce kouknout na obrázek, který byl zrovna aktuální a již jsem mu mohla „číst“, i když jsem zrovna míchala něco na plotně. Jen kouknout ... aha... jsou tam dvě postavy fešných děvčat – blondýnky a černovlásky, které oblečené v uniformě svírají kleštičky na lístky. A už jsem mohla zpaměti odříkávat:

„Dvě průvodčí má náš vlak, Mařenku a Anduličku. Mařenka je kterápak? Mařenka má důlek v líčku. Kleště nosí cvaky cvak, Andulička taky tak.“

Otočilo se pár tlustých stránek a dětský prst se zabořil na dalším obrázku. Aha, je noc a z vlaku srší jiskry:

„O půlnoci do tmy tmoucí, topič a náš strojvedoucí napínají zrak. A když v noci o půlnoci, tisíc jisker srší vlak, je to drak, je to drak.“

A stránky se opět vracejí někam na začátek a prst se neúprosně zabodává na letní pohodě:

„Husopaska, pasáček, každý mává na vláček, dokud vidět obláček,“ odříkávám a dítě zrychleně listuje dál.

Jak jsem jen bývala ráda, že se mi texty vryly do paměti. A to důkladně. Však se mi ještě i teď, po všech těch dávno uplynulých letech, vybavují. A když je, jen tak z legrace, začnu odříkávat, vyčaruji tím, na obličeji již dávno dospělého syna, vědoucí úsměv.

A moje „kouzelná kniha“? Ta moje nejmilejší a nejvíc omakaná? To byl román „Velké trápení“ od Heleny Šmahelové. Ostatně, od této spisovatelky, jsem pak přečetla snad úplně všechno. Stala se tak ze mě postupně a nenásilně velká čtenářka, která bez knihy už nemůže vůbec být.

A tak se stalo, že mě i syna, dokázaly naše „kouzelné knihy“ vtáhnout do toho nádherného světa, který se rozprostírá za každou obálkou a žije, čilým a různorodým životem, na potištěných stránkách.

Nehledě na to, že mi nové knihy i nádherně voní. Neznám prostě nic lepšího, než očichávat nově koupenou a poprvé otevřenou knihu. Mám dokonce i vlastní rituál, který prostě musím stůj co stůj dodržet, než se začtu do děje. Již jaksi automaticky vezmu knihu, podrobně si prohlédnu obálku, otevřu, přičichnu, nalistuji a vděčně pohladím první stránku. Jo, a po každém zavření knihy, ji ještě na rozloučenou pohladím po obálce.

A myslete si o mně, co chcete. Rituál je rituál, to se nedá nic dělat.

A co vy, milí přátelé? Jaká je ta vaše „kouzelná kniha“?

Autor: Alena Pekařová | středa 28.1.2015 14:52 | karma článku: 8.28 | přečteno: 230x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Kultura

Dita Jarošová

Uchazečky konkurzu na ředitelku /povídka/

Všechny tři postupně hledaly kongresovou místnost, až skoro bez toho "s", dveře měla čísla, která však v pozvánce nestála. A tak trochu zoufale korzují po chodbách bez informačních cedulí odchytávají všemožné i domnělé úředníky .

28.3.2024 v 9:45 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Dita Jarošová

Burešův Maelström ?

Všichni máme v paměti telefonní aplikaci Bez Andreje. Funguje dosud? Kupujete anebo využili jste ji někdy v minulosti? Už její pouhý výskyt nám v podstatě oznamuje, že bude přetěžké vyhnout se výrobkům právě z této stáje...

27.3.2024 v 9:50 | Karma článku: 10.57 | Přečteno: 291 | Diskuse

Richard Mandelík

Jeden podařený slavnostní koncert k roku české hudby

Koncert až na dvě zajímavé výjimky vokální a celý věnovaný památce české skladatelky Slávy Vorlové (1894—1973)), tudíž dnes užito jen její hudby a občas i textů.

25.3.2024 v 7:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 45 | Diskuse

Ladislav Kolačkovský

Rytíři Sacher-Masochové v Praze, c. a k. úředníci a milostné vášně

Na Olšanských hřbitovech je hrobka rytířů Krticzků von Jaden. A tam odpočívá i vlastní sestra slavného Sachera-Masocha, díky němuž vzniklo slovo masochismus. Barbara von Sacher. O rodu rytířů Sacher-Masoch a Krticzků.

24.3.2024 v 19:47 | Karma článku: 17.83 | Přečteno: 343 | Diskuse

Pavel Král

Spravedlnost

Po přečtení tohoto příběhu bych mohl jen poznamenat, že spravedlnost je v Božích rukou. A tím by bylo celé téma vyčerpáno. Ale já bych rád spolu s vámi uvažoval o potřebě spravedlnosti v širších souvislostech. A k tomu bych rád...

24.3.2024 v 13:00 | Karma článku: 4.43 | Přečteno: 117 | Diskuse
Počet článků 106 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 752
Jsem "obyčejná ženská z lidu", tedy středoškolačka, která věnovala skoro celý život práci. Práci pro svého zaměstnavatele i pro svou rodinu. Nyní již při vidině blížícího se důchodu se začínám věnovat i sama sobě. To znamená především svým koníčkům, což je zahradní architektura a nyní nově i psaní. Začínám psát nejen povídky, ale i romány.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...